Plíce v souvislostech

 

 

07_1

 

 

 

Plíce jsou druhé nejdůležitější mezi orgány cang a hovoří se o nich jako o kancléři. V těle jsou umístěny ze všech orgánů cang nejvýše a tvoří, ochranný příkrov nad všemi orgány cang. Proto se také někdy nazývají stříška. Nemají žádný průchodný otvor, takže se při nádechu naplní a při výdechu zase vyprázdní. Z pěti prvků přináleží ke kovu. V těle řídí energii a mají přímé spojení s tlustým střevem, pokožkou, ochlupením a nosem.

 

Plíce řídí energii

Plíce jsou hlavním orgánem, který má na starosti výměnu energie v těle a řídí její pohyb. Plíce řídí dýcháním tělesnou energii, vytváří ji a obnovují. Při nádechu se přijímá do těla tzv. čistá energie ze vzduchu a při výdechu se vypuzuje kalná energie. Tento proces nazýváme, nahrazování starého novým. Plíce nejsou jediným orgánem, který se podílí na dýchání. K dýchání přispívají také ledviny a to tak, že plíce řídí vydechování, zatím co nádech a nasávání energie mají na starost ledviny. Práce celého dýchacího ústrojí závisí na dobrém stavu plic. Když jsou plíce v harmonii, pak jsou v dobrém stavu i průdušky a průdušnice. 

 

  

Plíce řídí energii celého těla

Tato jejich funkce se projevuje v tom, že plíce podporují, doplňují a regulují energii všech vnitřních orgánů a tím i celého organizmu. Plíce jsou místem, kde se rodí tělesná energie, která se vytváří mísením čisté energie přijímané ze vzduchu a esencí, která vzniká při trávení potravy ve slezině a energie sleziny esenci dopravuje nahoru do plic. Místo, kde se esence a energie smíchávají je uprostřed hrudi a vzniká tzv. osnovná energie. Osnovná energie ze zdroje svého vzniku vystupuje jednak do hrtanu a touto cestou se podílí na dýchací činnosti plic a druhá cesta vede do aorty a krevního oběhu a stává se silou podporující pohyb krve a zároveň esencí doplňující krev. Tato energie se rozptyluje do celého těla, čímž ho vyživuje, zahřívá a přivádí ke všem orgánům stále novou energii.

Plíce tak dýcháním regulují celý mechanizmus působení energie v lidském těle. Tento mechanizmus se projevuje pohybem energie směrem nahoru, dolů, dovnitř a ven. Pravidelné nadechování a vydechování rozvádí v těle čerstvou energii a starou a opotřebovanou z něho vylučuje ven. Dýchání a řízení energie jsou dvě na sobě závislé funkce. Jestliže se například z nějakého důvodu oslabí dýchání, bude se oslabovat i tvorba  a doprava energie v těle a s ní i tvorba a přeprava krve, tekutin, výživy, atd. Postupně se pak budou objevovat následky prázdnoty energie. Obráceně pak, pokud dojde z jakékoliv příčiny k prázdnotě energie, dojde k oslabení dechové kapacity a činnosti plic.

 

Plíce řídí pohyb vody

Plíce se podílejí na pohybu a vylučování tekutin. V tomto smyslu se někdy říká, že plíce jsou horním pramenem vody. S přepravou tekutin v těle souvisí dvě funkce, rozptylování a filtrování. Rozptylováním se tekutiny dostávají v krátkém čase jako rozprášená rosa do celého těla, aby jej svlažovaly, vyživovaly a chránily. Nadbytečná část tekutin se vyloučí z organizmu pocením. Při filtrování zase tekutiny klesají dolů, přitom procházejí proměnou, aby se nakonec činností ledvin a močového měchýře shromáždily a změnily v moč a následně vyloučily mimo tělo.

Tekutiny, vstupující do žaludku, se jako esenciální energie dopravují do sleziny, která tuto esenci vrací nahoru do plic a odtud prostupuje do vodních cest a do močového měchýře. Když jsou tyto funkce plic narušeny, nutně se to odrazí na průchodnosti vodních cest a pohybu tekutin. V důsledku toho může dojít k zahušťování hlenů a vzniku měkkých vodnatých otoků.

 

Plíce jsou dvorana všech cév

Všechna krev prochází plícemi, a proto jsou s plícemi spojeny i všechny cévy. Protože jsou plíce z orgánů cang položeny nejvýše, jsou nazývány dvoranou, ke které směřuje celý krevní oběh. Hlavním orgánem, který řídí krev a žíly je srdce, ale plíce mu pomáhají, protože řídí energii v celém těle a mezi energií a krví je velmi těsný vztah. Energie neustále doplňuje krev a sama naopak potřebuje krev pro své působení v těle. Energie je hybnou silou, která udržuje proudění v cévách. Energie bez krve by nebyla harmonická a krev bez energie by se nemohla pohybovat. Plíce spolupracují především se srdcem ve vztahu ke krvi a krevnímu oběhu. Když plíce nedokážou z důvodu oslabenosti své energie plnit svou úlohu, mohou se objevit dechové potíže, bušení srdce, zmodrání rtů a jazyka.

 

Plíce řídí rozptylování a filtrování

Rozptylováním se označuje odstředivý pohyb energie plic, která se šíří do všech stran. Tato funkce umožňuje rozvádění energie, krve a výživné esence z potravy, dále tělesných tekutin do všech částí těla. Pomocí odstředivého pohybu se vypuzuje opotřebovaná kalná energie, která je z těla sváděna drahami i cévami do plic. Část z ní vydechujeme nosem a pokožkou ven. Současně s vydechovanou kalnou energií, plíce nasávají čistou energii zvenčí a dopravují na povrch těla tzv. ochrannou energii, která tělo chrání před vnějšími vlivy a udržuje stabilitu vnitřního prostředí. Současně s těmito úkony otevírá a zavírá potní otvory a tím reguluje vylučování potu. Když je rozptylovací funkce plic narušena, dochází ke stavům, jako je vysychání pokožky a ochlupení, dušnost, zahušťování hlenů.

Funkce řízení filtrování vyjadřuje několik činností plic. Pročišťovat a klesat dolů, je schopnost plic vytlačovat a vypuzovat ze sebe co do nich nepatří a tím vykovávat samočistící kůru, udržovat čistotu a průchodnost celého dýchacího systému a bránit tekutinám, hlenům, aby se v něm nezahušťovaly a nesrážely. Klesání dolů souvisí se třemi činnostmi. Za prvé, vdechovaná energie zvenčí sestupuje v těle směrem dolů a spojuje se energií ledvin. Tím se zabezpečuje pravidelné a hluboké dýchání, střídání nádechů a výdechů. Za druhé, spolu s energií plic klesají dolů i tekutiny, které procházejí proměnou, a jejich nepotřebná část se nakonec shromažďuje v nejnižším místě, kterým je močový měchýř. Odtud je vylučována ven ve formě moči. Za třetí, klesání plicní energie umožňuje to, aby se spolu s ní dostávala dolů i esence potravy, kterou do plic vysílá slezina a kromě toho zabezpečuje i sestupný pohyb zbytků potravy ve střevním traktu. Při poruše filtrovací funkce plic nastanou příznaky jako je srážení hlenů v plicích a následný silný kašel, obrácení toku energie do protisměru a tím dochází k lapání po dechu, překážky v sestupu tekutin a z toho vyplývají poruchy močení, těstovité otoky, suchá stolice....

 

Plíce řídí pokožku a ochlupení

Spojení mezi plícemi a povrchem těla souvisí s rozptylovací funkcí. Je to právě energie plic, která dopravuje směrem k povrchu výživu, tekutiny, krev. Díky tomu je pokožka správně vyživována, prokrvena, pružná a přiměřeně vlhká. Pokud je pokožka v optimálním stavu, dokáže tělo chránit před vnějšími vlivy. Pokud jsou plíce zdravé, tak se to na fyzickém stavu těla projevuje silnou ochrannou energií, která zajišťuje obranyschopnost organizmu. Když je energie plic oslabena, tak se mění vlastnosti kůže a ochlupení, narušuje se regulace potních žláz a otvorů a snižuje se celková odolnost organizmu. Škodliví činitelé působící na tělo z vnějšku pak snadněji pronikají do pokožky, čímž blokují rozptylovací funkci plic a zpětně poškozují plíce a oslabují ochrannou energii. Počátky mnoha problémů vznikají nejdříve v pokožce a jejím ochlupení. Vnější škodliviny mají snahu proniknout dovnitř, štěrbinky v pokožce se roztáhnou a škodlivost proniká dále do těla a usadí se v síti kanálků. Když v nich setrvává delší dobu, proniká dále do drah energie. Jestliže se i v těchto drahách usadí a není odstraněna, vniká ještě hlouběji, do dutých orgánů a shromažďuje se ve střevech a v žaludku.

Druhá důležitá spojitost mezi plícemi a pokožkou souvisí s dýcháním. Energie plic je rozprašována jako rosa směrem ven a proniká přes pokožku na povrch těla, kde doplňuje ochrannou energii. Pohyb energie probíhá i opačným směrem, přes kůži dovnitř organizmu. Společně s plícemi tedy dýchá i organizmus celým povrchem těla. Hlavními místy výměny energie jsou potní otvory. Svým otvíráním a zavíráním, které je řízeno plícemi, plní kromě vylučování potu, také funkci pronikání energie směrem dovnitř i ven. Touto činností se také reguluje rovnováha mezi chladem a horkostí.

 

Pokud vznikne nedostatečnost plic, projeví se to i jako oslabenost povrchu těla, bude vznikat samovolné pocení, oslabování dechu, vysušování pleti. Může však dojít k procesům působícím opačným směrem a to, že se potní otvory pod tlakem vnějšího působení ucpou, což vede k zablokování plic, problémy s dechem a neschopnosti organismu se vypotit.

 

Vývodem plic je nos

Plíce prostřednictvím své energie  jsou přímo spojeny nosem s vnějším prostředím. Kromě toho, že se nos podílí na dýchání, má ještě další úkol, rozlišovat čichové vjemy. Pokud jsou plíce v harmonii, čichové spektrum na vůně a pachy je velké.

V případě přítomnosti vnější škodliviny je nos společně s ústy rozměrným otvorem, aby přes něj mohlo dojít přes průdušnice k napadení plic touto vnější škodlivinou. Po vniknutí do dýchacího ústrojí se zahrazuje tok energie a proto se zpomalí i pohyb hlenů. Ty se srážejí, ucpává se nos a ztrácí se čichové schopnosti. Dochází ke kašli. Plíce se tak snaží zbavit vzniklých překážek. Podobné příznaky mohou vyvolat i vnitřní příčiny, kdy plíce trpí prázdnotou energie. Časté napadání plic zvenčí vede k jejich oslabování a tato oslabenost zase usnadňuje další vstup vnějších činitelů. Proto stavy nosu, jako ucpávání nosních dutin, zahlenění, ztráta čichu je připisováno disharmonii plicní energie. Když budeme chtít tyto stavy odstranit, tak řešíme plíce.

 

Plíce řídí hlas

Hlas vzniká s pomocí energie, která proudí skrze řečové orgány a rozechvívá hlasivky. Je to jednak energie plic, která prochází hrdlem a podílí se na vytváření zvuku, ale také energie ledvin, jejichž odbočka vede přes hrdlo, ke kořeni jazyka. Tento podíl na tvorbě hlasu je vyjádřen tím, že plíce jsou branou hlasu a ledviny jsou kořenem hlasu. Taková zajímavost k ledvinám je, že se v ledvinách uschovává esence pohlavní síly, která dozrává v období dospívání do plné výše. Právě v tomto období člověku sílí a mutuje hlas. Harmonická energie plic dělá zvučný a jasný hlas. Při prázdnotě plic je hlas tichý, slabý, anebo se úplně ztrácí. Při přeplněnosti plic je drsný a silný a i v tomto případě může někdy dojít ke ztrátě hlasu, který se může přeměnit na sípavý až nezřetelný.

 

Citem plic je zármutek

Z pěti základních emocí, které jsou projevem pěti orgánů cang se k plícím váže zármutek a žal. Oba tyto city jsou negativní povahy, protože jejich projev vede k vyčerpávání a ubývání energie plic. Jelikož jsou plíce řídícím orgánem energie celého těla, tak časté navozování těchto emocí vede k oslabování plic a postupně i k chřadnutí celého organizmu. Současně platí i obrácená závislost. Jedinec s vrozenou slabostí plic bude mít ve svém životě sklony k zármutku a žalu.

 

Tekutinou plic jsou hleny

Nos je vnějším vývodem plic a hleny mají za úkol zvlhčovat nosní dutinu. To znamená, že jejich množství, vlastnosti, pohyb závisí na kvalitě plicní energie. Podle kvality hlenů se dá poznat, o jaké poruchy v činnosti plic došlo. Když jsou plíce napadeny např. chladným větrem, z nosu tečou vodnaté světlé hleny, když dojde k napadení horkým větrem, hleny jsou husté a tmavší. Při zvýšené suchosti plic je v nose málo hlenů, nebo chybějí vůbec. Když je energie prázdná, může docházet k zanášení nosních dírek a čelních dutin, protože oslabená energie, oslabený jang je nedokáže udržet v patřičném pohybu a v řídké konzistenci. Začínají převažovat jinové tendence jako je usazování, zahušťování, nehybnost.

 

Plíce jsou stříškou orgánů cang. Toto je dáno polohou plic v těle. Leží nejvýše z pěti orgánů cang a rozkládají se nad nimi jako stříška. Plíce jsou k vnějším škodlivým činitelům, větru, chladu, horku, vlhku a suchu nejcitlivějším orgánem. Citlivé jsou nejvíce na chlad a horko, které po vniknutí do plic blokují jejich rozptylovací funkci.

 

Energie plic je spjatá s energií podzimu

Plíce patří k prvku kov a jejich ročním obdobím je podzim, kdy mají nejsilnější energii. Z druhé strany sucho, které je atmosférou podzimu, bude plíce právě nejvíce poškozovat v této roční době. Bude způsobovat vysychání jinových, tekutých složek v plicích, což způsobí suchý kašel, vysychání pleti, sucho v ústech i v nose. Proto přizpůsobíme svůj životní styl k zákonitostem podzimu. Příroda již nebují, ale dozrává a naplňuje se, utišuje se. V tomto období chodíme spávat časněji a také si déle pospíme.  Tím si zabezpečíme duševní klid a zmírníme vliv ostrého podzimního vzduchu. Účelem je shromažďovat duševní energii, aby se nám zachovala čistá energie plic. To odpovídá podzimní atmosféře. Kdo se těmto zákonitostem protiví a poškozuje si na podzim plíce, může v zimě trpět zažívacími potížemi.

 
 

 


Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.