TČM a tlusté střevo v souvislostech

08

 

Tlusté střevo představuje poslední úsek zažívacího traktu. Jeho horní konec je spojený tzv. brankou s tenkým střevem, spodní část vyústuje konečníkem ven z těla. Tlusté střevo se dále rozděluje na vratné střevo (chuej-čchang) čili výstupní část tlustého střeva, široké střevo a přímé střevo zakončené konečníkem:

1. Řídí přepravu kalů

 

Rozložené kašovité zbytky stravy sestupují z tenkého střeva do tlustého střeva, v němž probíhá další vstřebávání, čímž se zahušťuje a je vytvářena stolice. Stolicí odchází z těla ta část přeměněné a zužitkované stravy, kterou již tělo nepotřebuje a ani neumí zpracovat. To je smysl charakteristiky tlusté střevo je správce nad stokami. Z něho odchází to, co se proměnilo. Na vylučování stolice se vedle tlustého střeva podílejí i plíce a to konkrétně svou funkcí řízení sestupu čchi v těle. Díky klesavému pohybu čchi zajišťovanému plícemi může probíhat sestup i v jejich jangovém sdruženém orgánu, tlustém střevě.

Z popisovaných vlastností tlustého střeva vyplývá, že jeho onemocnění se promítá především do různých poruch vyměšování stolice. Když střevo např. nepřepravuje jak by mělo, dochází k zácpě, anebo naopak k průjmům. Při chladu a prázdnotě v tlustém střevě je slyšet kručení v břiše, dostavují se bolesti břicha a průjmy. Při plnosti a horkosti se stolice příliš zahušťuje a vysušuje a proto dochází k zácpě. Vlhká horkost způsobuje bolesti břicha a srážení krve ve stolici, atd. Spojitost mezi tlustým střevem a plícemi kromě toho může vést k tomu, že při nedostatečné průchodnosti stolice dochází k pocitům dušnosti v hrudi, kašli apod.

 

Tlusté střevo je otvorem jin ledvin, dohlíží na přepravu, přijímá věci od sleziny a žaludku a je ve vztahu povrch-nitro s kovem plic. Proto jestliže je čchi plic prázdná, tlusté střevo pak jakoby visí dolů, a také jeho čchi se propadává. Když střevo má málo tekutin, pak vysychají i plíce, v důsledku čehož je nos suchý a dýchání je velice sevřené. Nahoře je tlusté střevo spojeno s tenkým střevem a dole je propojeno s konečníkem, je branou vší vypouštěné čchi. Jestliže vstupní brána (chrup) jednou ztratí svou funkčnost, všechny orgány se dostávají do potíží.

 

2. Tlusté střevo řídí tělesné tekutiny

 

Vstřebávání v tlustém střevě se týká hlavně tekutin; jejich ubýváním tzv. procesem vysušování, se kašovitá hmota trávené stravy zahušťuje a proměňuje ve stolici. Tlusté střevo tudíž má vliv i na stav tekutin v organismu a jeho onemocnění proto nejednou vede i k poruchám množství, cirkulace a kvality tělesných tekutin. Když je v tomto orgánu chlad a prázdnota, vstřebávání vody je nedostatečné (chybí transformační síla jangu) a z toho důvodu vznikají průjmy, kručení v břiše, bolesti břicha. Při horkosti v tlustém střevě dochází k vysušování jeho vnitřního prostředí, nedostatečnému zvlhčování, v důsledku čehož se stolice stává suchou a hrudkovitou.

 

Tlusté střevo řídí celkovou suchost; má rádo vlhkost a nesnáší sucho. Chlad v něm způsobuje průjmy, horkost zase zácpu, při úplavici je bolestivé nutkání na stolici, vznikají hemeroidy a ve stolici se objevuje krev. Tlusté střevo je spojeno vztahem povrch-nitro s plícemi a proto jeho nemoci jsou většinou léčeny metodami na léčení plic. Stejně jako žaludek a proto se při jeho léčbě často vypomáhá i metodami na léčení žaludku.“

 

 

Chorobné procesy u tlustého střeva

 

S tlustým střevem je spojená závěrečná fáze trávicího procesu, v níž se vstřebávají zbytky tekutin, stolice se zahušťuje a následně je vylučována mimo tělo. Ve vztahu povrch-nitro je tlusté střevo funkčně propojeno s plícemi. Chorobné poruchy v něm souvisejí většinou s trávicími funkcemi a jsou ovlivňovány i stavem žaludku resp. plic.

 

1. Vlhká horkost v tlustém střevu

 

Vlhké a horké prostředí v tlustém střevu vzniká tehdy, vznikla-li obdobná disharmonie v žaludku, např. nevyvážeností stravy či nadměrným požíváním alkoholu, nebo v tenkém střevu a pak se přesunula do tlustého střeva, případně bylo-li střevo přímo napadeno vnější škodlivostí dané povahy. Typickými příznaky tohoto stavu jsou bolesti břicha, slizká nebo krvavá stolice, pocit nedostatečného vyprázdnění po stolici, vodnatá stolice s pálením v konečníku, hemoroidy. Pokud je příčinou vnější činitel, např. v letním období, objevují se i závratě, tlak v hrudi, nevolnost a zvracení. Zablokování cirkulace vyživující čchi vlhkou horkostí může způsobit vznik otoků nebo až střevní absces.

 

2. Zauzlení horkosti v tlustém střevu

 

Na rozdíl od předcházejícího procesu, s nímž má společnou plnou povahu, zauzlení horkosti v tlustém střevu zvyšuje suchost prostředí daného orgánu. Proto vedle společných příznaků, jako jsou bolesti břicha, pálení v konečníku, horečky a neklid apod., se při něm objevují sucho v krku a dychtivá žízeň, ztvrdnutí břicha, zácpa, zrudnutí moči a snížení jejího objemu. Tento chorobný proces vzniká v důsledku přítomnosti ohně v těle, z nadměrné konzumace pálivých pokrmů nebo z přesouvání se horkosti z plic do střeva.

Naplnění vyschlého řečiště  091
 3. Vyčerpanost tekutin v tlustém střevu

 

Stav vyčerpanosti tekutin tlustého střeva bývá následkem horečnatých onemocnění vnějšího původu, snížení objemu tělních tekutin ve stáří nebo prázdnoty krve po porodu. Jeho hlavními příznaky jsou suchá stolice a potíže s vytlačením stolice, zácpa, snížení močení, ale i sucho v krku, závratě a mžitky před očima.


4. Prázdný chlad v tlustém střevu

 

Zachlazení tlustého střeva z prázdnoty je proces nárůstu vnitřního chladu v důsledku prázdnoty, oslabení jangové čchi. Přitom nemusí nutně jít jenom o deficit čchi střeva samotného, nýbrž příčinou může být celková prázdnota jangu. Dalšími příčinami jsou chlad z požívání studené či syrové stravy, oslabení jangu vleklými nemocemi, vniknutí vnějšího chladu nebo prázdnota jangu ledvin. Chlad ve střevu brání dostatečnému trávení potravy a způsobuje v něm blokaci pohybu čchi, krve i potravy, proto typickými symptomy jeho přítomnosti jsou bolesti břicha a průjem, jež jsou provázeny tělesnou slabostí a vyhřeznutím konečníku.

 Utišení větrné bouře  064

Některé časté chorobné poruchy u tlustého střeva

 

Horký průjem se projevuje řídkou stolicí spojenou s pocitem pálení v konečníku po vyprázdnění. Jeho příčinou je přítomnost vlhké horkosti v tlustém střevě.

Zácpa. Jejími příznaky jsou dlouhé intervaly mezi jednotlivými stolicemi, neschopnost vytlačit stolici nebo tvrdá suchá stolice. Ta je důsledkem horkosti a sucha v tlustém střevě, potíže s vytlačením stolice jsou dány prázdnotou čchi tlustého střeva.

Úplavice je typická bolestivým nutkáním na stolici a přítomností bílých nebo krvavých hlenů ve stolici. Příčinou je poškození čchi ve střevu napadením vlhkou horkostí či kalnou vlhkostí.

Hemoroidy se projevují vakovitými útvary v konečniku, které mohou být bolestivé, a přítomností krve ve stolici. K jejich vzniku přispívají přítomnost vlhké horkosti ve střevě jakožto následku nevyvážené stravy a nadměrné konzumace pálivých a sytých pokrmů, chronická zácpa, oslabení po porodu a další příčiny vedoucí ke stagnaci čchi v konečníku.

Střevní absces je hnisavý a bolestivý zánět střeva. Dochází k němu ze zablokování střeva vlhkou horkostí, která vzniká při stagnaci čchi a krve, nahuštění chladu nebo potravy.

 

 
 

 


Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.