TČM a plíce v souvislostech

 

 

číňan 05

 

 

 

Plíce jsou druhé nejdůležitější mezi orgány cang a v čínské terminologii se o nich mluví jako o kancléři. V těle jsou umístěny ze všech orgánů cang nejvýše a tvoří, jakoby ochranný příkrov nad všemi orgány cang. Proto se také někdy nazývají stříška. Anatomicky mají šest laloků a dvě ucha, takže osm laloků dohromady. Nemají žádný průchodný otvor, takže se při nádechu naplní a při výdechu zase vyprázdní. Z pěti prvků přináležejí ke kovu. V těle řídí čchi a mají přímé spojení s tlustým střevem, pokožkou, ochlupením a nosem.

 

Plíce řídí čchi

Plíce jsou hlavním orgánem, který má na starosti výměnu čchi v těle a řídí její pohyb. Plíce řídí dýcháním tělesnou čchi, vytváří ji a ustavičně obnovuje. Při nádechu se přijímá do těla tzv. čistá čchi ze vzduchu a při výdechu se vypuzuje kalná čchi, která je již opotřebovaná. Tento proces nazýváme, nahrazování starého novým. Podle čínské medicíny však plíce nejsou jediným orgánem, který se podílí na dýchání. K dýchání přispívají také ledviny a tuto práci si rozdělují tak, že plíce řídí vydechování čchi, zatím co fázi nádechu a nasávání čchi mají na starost ledviny. Práce celého dýchacího ústrojí závisí na dobrém stavu plic. Když jsou plíce zdravé, pak jsou v dobrém stavu i průdušky a průdušnice. Naopak, špatná funkčnost plic se podílí na poruchách dýchání, kašle, zánětu průdušek, astmatu, dušnosti.

Ozvěny himálajského hromu 032 - kašel se zahleněním

Plíce řídí čchi celého těla

Tato jejich funkce se projevuje v tom, že plíce podporují, doplňují a regulují čchi všech vnitřních orgánů a tím i celého organizmu. Plíce jsou místem, kde se rodí tělesná čchi, která se vytváří mísením čisté čchi přijímané za vzduchu a esencí, která vzniká při trávení potravy ve slezině a čchi sleziny esenci dopravuje nahoru do plic. Místo, kde se esence a čchi smíchávají je uprostřed hrudi a vzniká tzv. osnovná čchi. Osnovná čchi ze zdroje svého vzniku vystupuje jednak do hrtanu a touto cestou se podílí na dýchací činnosti plic a druhá cesta vede do aorty a krevního oběhu a stává se silou podporující pohyb krve a zároveň esencí doplňující krev. Tato čchi se rozptyluje do celého těla, čímž ho vyživuje, zahřívá a přivádí ke všem orgánům stále novou energii.

Plíce tak dýcháním regulují celý mechanizmus působení čchi v lidském těle. Tento mechanizmus čchi se projevuje pohybem čchi směrem nahoru, dolů, dovnitř a ven. Pravidelné nadechování a vydechování rozvádí v těle čerstvou čchi a starou a opotřebovanou z něho vylučuje ven. Dýchání a řízení čchi jsou dvě na sobě závislé funkce. Jestliže se například z nějakého důvodu oslabí dýchání, bude se oslabovat i tvorba čchi a doprava čchi v těle a s ní i tvorba a přeprava krve, tekutin, výživy, atd. Postupně se pak budou objevovat následky prázdnoty čchi. Obráceně pak, pokud dojde z jakékoliv příčiny k prázdnotě čchi, dojde k oslabení dechové kapacity a činnosti plic.

Odolnost ebenového větrolamu 142

Plíce řídí pohyb vody

Plíce se podílejí na pohybu a vylučování tekutin. V tomto smyslu se někdy říká, že plíce jsou horním pramenem vody. S přepravou tekutin v těle souvisí dvě funkce v těle, rozptylování a filtrování. Rozptylováním se tekutiny dostávají v krátkém čase jako rozprášená rosa do celého těla, aby jej svlažovaly, vyživovaly a chránily. Nadbytečná část tekutin se vyloučí z organizmu pocením. Při filtrování zase tekutiny klesají dolů, přitom procházejí proměnou, aby se nakonec činností ledvin a močového měchýře shromáždily a změnily v moč a následně vyloučily mimo tělo.

Tekutiny, vstupující do žaludku, se jako esenciální čchi dopravují do sleziny, která tuto esenci vrací nahoru do plic a odtud prostupuje do vodních cest a do močového měchýře. Když jsou tyto funkce plic narušeny, nutně se to odrazí na průchodnosti vodních cest a pohybu tekutin. V důsledku toho může dojít k zahušťování hlenů a vzniku měkkých vodnatých otoků.

Vyvanutí dračí jeskyně007  

Plíce jsou dvorana všech cév

Všechna krev prochází plícemi, a proto jsou s plícemi spojeny i všechny cévy. Protože jsou plíce z orgánů cang položeny nejvýše, jsou nazývány dvoranou, ke které směřuje celý krevní oběh. Hlavním orgánem, který řídí krev a žíly je srdce, ale plíce mu pomáhají, protože řídí čchi v celém těle a mezi čchi a krví je velmi těsný vztah. Čchi neustále doplňuje krev a sama naopak potřebuje krev pro své působení v těle. Čchi je hybnou silou, která udržuje proudění v cévách. Čchi bez krve by nebyla harmonická a krev bez čchi by se nemohla pohybovat. Plíce spolupracují především se srdcem ve vztahu ke krvi a krevnímu oběhu. Když plíce nedokážou z důvodu oslabenosti své čchi plnit svou úlohu, mohou se objevit chorobné příznaky ve formě dušnosti, bušení srdce, zmodrání rtů a jazyku.

Chlad ranní mlhy 002

Plíce řídí rozptylování a filtrování

Rozptylováním se označuje odstředivý pohyb čchi plic, která se šíří do všech stran. Tato funkce umožňuje rozvádění čchi, krve a výživné esence z potravy, dále tělesných tekutin do všech částí těla. Pomocí odstředivého pohybu se vypuzuje opotřebovaná kalná čchi, která je z těla sváděna drahami i cévami do plic. Část z ní vydechujeme nosem a pokožkou ven. Současně s vydechovanou kalnou čchi, plíce nasávají čistou čchi zvenčí a dopravují na povrch těla tzv. ochrannou čchi, která tělo chrání před vnějšími vlivy a udržuje jeho teplotu. Současně s těmito úkony otevírá a zavírá potní otvory a tím reguluje vylučování potu. Když je rozptylovací funkce plic narušena, dochází k chorobným stavům, jako je vysychání pokožky a ochlupení, záducha, dušnost, zahušťování hlenů.

Funkce řízení filtrování vyjadřuje několik činností plic. Pročišťovat a klesat dolů, je schopnost plic vytlačovat a vypuzovat ze sebe co do nich nepatří a tím vykovávat samoočistnou kůru, udržovat čistotu a průchodnost celého dýchacího systému a bránit tekutinám, hlenům, aby se v něm nezahušťovaly a nesrážely. Klesání dolů souvisí se třemi činnostmi. Za prvé, vdechovaná čchi zvenčí sestupuje v těle směrem dolů a spojuje se čchi ledvin. Tím se zabezpečuje pravidelné a hluboké dýchání, střídání nádechů a výdechů. Za druhé, spolu s čchi plic klesají dolů i tekutiny, které procházejí proměnou, a jejich nepotřebná část se nakonec shromažďuje v nejnižším místě, kterým je močový měchýř. Odtud je vylučována ven ve formě moči. Za třetí, klesání plicní čchi umožňuje to, aby se spolu s ní dostávala dolů i esence potravy, kterou do plic vysílá slezina a kromě toho zabezpečuje i sestupný pohyb zbytků potravy ve střevním traktu. Při poruše filtrovací funkce plic nastanou chorobné příznaky jako je srážení hlenů v plicích a následný silný kašel, obrácení toku čchi do protisměru a tím vzniklá dušnost a lapání dechu, překážky v sestupu tekutin a z toho vyplývají poruchy močení, těstovité otoky, zácpa.

Vůně borovicového háje vbh 31

Plíce řídí pokožku a ochlupení

Spojení mezi plícemi a povrchem těla souvisí s rozptylovací funkcí. Je to právě čchi plic, která dopravuje směrem k povrchu výživu, tekutiny, krev. Díky tomu je pokožka správně vyživována, prokrvena, pružná a přiměřeně vlhká. Pokud je pokožka v optimálním stavu, dokáže tělo chránit před vnějšími vlivy. Pokud jsou plíce zdravé, tak se to na fyzickém stavu těla projevuje silnou ochrannou čchi, která zajišťuje obranyschopnost organizmu. Když je čchi plic oslabena, tak se mění vlastnosti kůže a ochlupení, narušuje se regulace potních žláz a otvorů a snižuje se celková odolnost organizmu. Škodlivé činitelé působící na tělo z vnějšku pak snadněji pronikají do pokožky, čímž blokují rozptylovací funkce plic a zpětně poškozují plíce a oslabují ochrannou čchi. Zárodky mnoha onemocnění vznikají nejdříve v pokožce a jejím ochlupení. Vnější škodliviny mají snahu proniknout dovnitř, štěrbinky v pokožce se roztáhnou a škodlivost proniká dále do těla a usadí se v síti kanálků čchi. Když v nich setrvává delší dobu, proniká dále do drah čchi. Jestliže se i v těchto drahách usadí a není odstraněna, vniká ještě hlouběji, do dutých orgánů a shromažďuje se ve střevech a v žaludku.

Druhá důležitá spojitost mezi plícemi a pokožkou souvisí s dýcháním. Čchi plic, je rozprašována jako rosa směrem ven a proniká přes pokožku na povrch těla, kde doplňuje ochrannou čchi. Pohyb čchi probíhá i opačným směrem, přes kůži dovnitř organizmu. Společně s plícemi tedy dýchá i organizmus celým povrchem těla. Hlavními místy výměny čchi jsou potní otvory. Svým otvíráním a zavíráním, které je řízeno plícemi, plní kromě vylučování potu, také funkci pronikání čchi směrem dovnitř i ven. Touto činností se také reguluje teplota těla.

Křehkost jarního kvítku003 

Pokud vznikne nedostatečnost plic, projeví se to i jako oslabenost povrchu těla, bude vznikat samovolné pocení, oslabování dechu, vysušování pleti. Může však dojít k chorobným procesům působícím opačným směrem a to, že se potní otvory pod tlakem vnějšího působení ucpou, což povede k zablokování plic, dušnosti a neschopnosti organismu se vypotit.

Vývodem plic je nos

Plíce prostřednictvím své čchi  jsou přímo spojeny nosem s vnějším prostředím. Kromě toho, že se nos podílí na dýchání, má ještě další úkol, rozlišovat čichové vjemy. Pokud jsou plíce v harmonii, čichové spektrum na vůně a pachy je velké.

V případě chorobných stavů je nos společně s ústy rozměrným otvorem, aby přes něj mohlo dojít přes průdušnice k napadení plic chorobou z vnějšku. Po vniknutí do dýchacího ústrojí se zahrazuje tok čchi a proto se zpomalí i pohyb hlenů. Ty se srážejí, ucpává se nos a ztrácí se čichové schopnosti. Dochází ke kašli. Plíce se tak snaží zbavit vzniklých překážek. Podobné příznaky mohou vyvolat i vnitřní příčiny, kdy plíce trpí prázdnotou čchi. Časté napadání plic zvenčí vede k jejich oslabování a tato oslabenost zase usnadňuje další vstup choboplodných činitelů. Chorobné stavy nosu, jako ucpávání nosních dutin, zahlenění, ztráta čichu je připisováno disharmonii plicní čchi. Když budeme chtít tyto stavy odstranit, tak léčíme plíce.

Průsmyk větrné hory 004

Plíce řídí hlas

Hlas vzniká s pomocí čchi, která proudí skrze řečové orgány a rozechvívá hlasivky. Je to jednak čchi plic, která prochází hrdlem a podílí se na vytváření zvuku, ale také čchi ledvin, jejichž odbočka vede přes hrdlo, ke kořeni jazyka. Tento podíl na tvorbě hlasu je v TČM vyjádřen tím, že plíce jsou branou hlasu a ledviny jsou kořenem hlasu. Taková zajímavost k ledvinám je, že se v ledvinách uchovává esence pohlavní síly, která dozrává v období dospívání do plné výše. Právě v tomto období člověku sílí a mutuje hlas. Harmonická čchi plic dělá zvučný a jasný hlas. Při prázdnotě plic je hlas tichý, slabý, anebo se úplně ztrácí. Při přeplněnosti plic je drsný a silný a i v tomto případě může někdy dojít ke ztrátě hlasu, který se může přeměnit na sípavý až nezřetelný.

Citem plic je zármutek

Z pěti základních emocí, které jsou projevem pěti orgánů cang se k plícím váže zármutek a žal. Oba tyto city jsou negativní povahy, protože jejich projev vede k vyčerpávání a ubývání čchi plic. Jelikož jsou plíce řídícím orgánem čchi celého těla, tak časté navozování těchto emocí vede k oslabování plic a postupně i k chřadnutí celého organizmu. Současně platí i obrácená závislost. Jedinec s vrozenou slabostí plic bude mít ve svém životě sklony k zármutku a žalu.

Tekutinou plic jsou hleny

Nos je vnějším vývodem plic a hleny mají za úkol zvlhčovat nosní dutinu. To znamená, že jejich množství, vlastnosti, pohyb závisí na kvalitě plicní čchi. Podle kvality hlenů se dá poznat, o jaké poruchy v činnosti plic došlo. Když jsou plíce napadeny např. chladným větrem, z nosu tečou vodnaté světlé hleny, když dojde k napadení horkým větrem, hleny jsou husté a tmavší. Při zvýšené suchosti plic je v nose málo hlenů, nebo chybějí vůbec. Když je čchi prázdná, může docházet k zanášení nosních dírek a čelních dutin, protože oslabená čchi, oslabený jang je nedokáže udržet v patřičném pohybu a v řídké konzistenci. Začínají převažovat jinové tendence jako je usazování, zahušťování, nehybnost.

Zpěv malé zvonkohry035 

Plíce jsou stříškou orgánů cang. Toto je dáno polohou plic v těle. Leží nejvýše z pěti orgánů cang a rozkládají se nad nimi jako stříška. Plíce jsou k vnějším škodlivým činitelům, větru, chladu, horku, vlhku a suchu nejcitlivějším orgánem. Citlivé jsou nejvíce na chlad a horko, které po vniknutí do plic blokují jejich rozptylovací funkci.

 

Čchi plic je spjatá s čchi podzimu

Plíce patří k prvku kov a jejich ročním obdobím je podzim, kdy mají nejsilnější čchi. Z druhé strany sucho, které je atmosférou podzimu, bude plíce právě nejvíce poškozovat v této roční době. Bude způsobovat vysychání jinových, tekutých složek v plicích, což způsobí suchý kašel, vysychání pleti, sucho v ústech i v nose. Proto přizpůsobíme svůj životní styl k zákonitostem podzimu. Příroda již nebují, ale dozrává a naplňuje se, utišuje se. V tomto období chodíme spávat časněji a také si déle pospíme.  Tím si zabezpečíme duševní klid a zmírníme vliv ostrého podzimního vzduchu. Účelem je shromažďovat duševní energii, aby se nám zachovala čistá čchi plic. To odpovídá podzimní atmosféře. Kdo se těmto zákonitostem protiví a poškozuje si na podzim plíce, může v zimě trpět průjmovými onemocněními.

 
 

 


Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.